Freiheit

Když v roce 1881 vymřel italský šlechtický rod Rombaldi z Hohenfelsu, pocházející z Udine, usazený od poloviny 17. století na Novém městě Pražském, byl po přeslici spřízněný Marian Brázda zvaný Rombald nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. ze dne 30. 11. 1898 povýšen do rakouského šlechtického stavu s predikátem „z Hochinfelsu". Majestát opravňující k používání čestného titulu šlechtic mu byl vystaven ve Vídni dne 4. 2. 1899. C. k. poručík husarů Marian Štěpán Ladislav Václav Rombald z Hochinfelsu prožil svůj život od narození 26. 12. 1863 až do smrti 12. 1. 1924 na svém dědičném statku v Odlochovicích na České Sibiři. Krutá zima však není jediným pojítkem této lokality se vzdálenými Krkonošemi. Svérázná figurka Svobody nad Úpou v několika prvních dekádách druhé poloviny 20. století, s nepřehlédnutelným zjevem (s prominutím) čarodějnice z pohádek, známá všeobecně jako „hraběnka", při bližším poznání však vzdělaná dáma, která léta pracovala jako mzdová účetní a zároveň spravovala podnikový archiv n. p. Dehtochema, byla opravdová šlechtična s erbem, dcera výše jmenovaného, plným jménem Františka Aloisie Marie. Narodila se v Odlochovicích 18. 1. 1899 a ve Svobodě nad Úpou žila pod občanským jménem Kohoutová po zesnulém manželovi od roku 1952 do konce února 1981. Zemřela v domově důchodců ve Rtyni v Podkrkonoší - Tmavém Dole 15. 1. 1985. Tak trochu natruc svému synovi, který se s rodinou vystěhoval ze Svobody do Německa v 60. letech, i vnukovi, který nejezdil tak často, jak by si byla přála, mi uvedený sádrový odlitek erbu, spolu s několika dalšími drobnými památkami věnovala. „Odtajněním" jejího inkognita a zveřejněním zajímavé heraldické památky nejen splácím dluh. Zároveň představuji jeden z ne příliš známých šlechtických rodů, jehož příslušníci žili mezi námi.

In.: Krkonoše - Jizerské hory 2011/2

Plesová sezóna je opět v plném proudu a i letos, stejně jako před lety, je ples, bál, karneval, společenským vrcholem roku. Ve víru hudby, tance a elegance trávily slastné okamžiky také početné generace svobodských občanů. I když v dávné historii byly plesy především záležitostí aristokracie a společenské smetánky, v 19. století zlidověly a málokdo ví, že jedním z významných propagátorů spolkových tanečních slavností byl i svobodský rodák Josef Steidler (*1788), kovář a později hostinský U bílého lva v České Skalici. Z prvního jím uspořádaného „jiřinkového bálu" u příležitosti spolkové výstavy pěstitelů jiřin v roce 1837 si odnesla titul královny krásy mladičká Božena Němcová, pozdější nejvydávanější česká spisovatelka. Úsměvná je i dlouho tradovaná historka z prvního poválečného roku 1946, kdy Národní tělovýchovná jednota ve Svobodě nad Úpou hodlala uspořádat maškarní rej jako „Ráj zlatokopů" v reminiscenci na zaniklou hornickou historii města. Provokativní dvojsmysl v té době stále aktuální, se ale nelíbil obecnímu zastupitelstvu, a tak jej schvalovací komise smetla se stolu. Staromilská pozvánka na bál včelařů o rok později hovoří sama za sebe.

Ať jsme i v roce 2011 v dobrých rukách!

Slavnostně osvětlený vánoční strom před mateřskou školou získal letos novou bohatší výzdobu a úplně poprvé je jeho rozsvícení spojeno i s malým programem pro veřejnost. Povězme si pár historických zajímavostí o tomto koutu našeho města. „Kozí plácek" s prašnou křižovatkou, uprostřed kterého byla v roce 1933 postavena celkovým nákladem 5 300 Kč, podle projektu místní stavební kanceláře Fischer a Hollmann, malá meteorologická stanička vybavená základními měřicími přístroji, nazývali svobodští starousedlíci s poetickou nadsázkou Malé náměstí.

Foto Stanislav Ondráček 

PŘEDKOVÉ A POTOMCI Z RODOKMENU

„OTCE KRKONOŠ"

PROSPERA PIETTE - RIVAGE

3. prosince 2010 - 31. března 2011

Výstava v Městském muzeu Žacléř

Slavnostní zahájení dne 3. prosince v 16.00 h

Právě před 120 lety v době konání 4. župních tělocvičných slavností, světili vrchlabští turneři svůj spolkový prapor, na který se zmohli teprve šest let od založení spolku v roce 1884. Při té příležitosti byla ražena pamětní medaile z bronzové slitiny o průměru 30 mm se závěsným ouškem pro stuhu. Na líci je portrét otce zakladatele turnerského hnutí Friedricha Ludwiga Jahna (11. 8. 1778 - 15. 10. 1852) s německým opisem v mezikruží, jehož překlad zní: „Na památku svěcení praporu 20. července 1890". Vlevo pod portrétem je drobnými písmeny jméno medailéra „W. Pittner". Vídeňská ražebna Wilhelma Pittnera, založená v roce 1856, sídlící v Schönbrunnské ulici č. 19, měla v té době s mnoha místy v Krkonoších docela čilý obchodní styk, o čemž svědčí řada jiných regionálních účelových ražeb s její signaturou, ale i dochované písemné doklady, např. z tehdejšího Maršova II. Na rubu je v neorenesanční, době poplatné, zdobené kartuši čitelně ztvárněn znak města Vrchlabí a v opisu název vydavatele „Německý tělocvičný spolek Vrchlabí". Že byla tato zajímavá památka nabízena docela nedávno jistým obchodníkem se starožitnostmi z Německa na internetovém aukčním portálu eBay za sběratelsky přijatelnou cenu, je už jen autorská poznámka navíc.

In.: Krkonoše - Jizerské hory 11/2010